|
|
Matlab Simulink Code Generation Support For Lin
Communication
Kozovský, Matúš
The microcontroller units often use communication buses to interface with sensors or actuators. The communication bus must be selected with respect to communication speed, reliability and also overall solution price. Transmitted data needs to be organised according predefined structures in case of using any communication. Combination of rapid prototyping tools for automatic code generation and communication busses can be problematic for this reason. This paper deals with possibility to use MATLAB/Simulink code generation for communication interfaces. Local Interconnect Network (LIN) interface was used for testing. Same principles can be used also for Controller Area Network (CAN) interface. Presented method can simplify using of communication buses in Simulink.
|
|
|
Design of evaluation network for in-vehicle networking communication chips
Kupčík, Ondřej ; Kovář, Jan (oponent) ; Kolka, Zdeněk (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis was to design modules intended for testing and demonstration purposes of devices used in automotive industry. The demonstrated devices are the LIN transceiver NCV7420 and the hi-side octal driver AMIS-39101. Generally, the module design is focused on demonstration purpose of the devices, basic measurement possibilities and compact board size. The first part of this project describes general LIN bus parameters and measurements applicable to the LIN transceiver devices according to the LIN Conformance Test Specification. The second part collects information and parameters about chosen devices. A global schematic description follows and the PCB design is performed. In the next part, a firmware description used in a microcontroller is introduced. It provides LIN commands processing, octal driver control and basic monitoring functions. The last part describes host PC software created for comfortable board and network controlling. Complete schematic, PCB drawings, host PC command list and module photos are included in the appendix.
|
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
|
Matlab Simulink Code Generation Support For Lin
Communication
Kozovský, Matúš
The microcontroller units often use communication buses to interface with sensors or actuators. The communication bus must be selected with respect to communication speed, reliability and also overall solution price. Transmitted data needs to be organised according predefined structures in case of using any communication. Combination of rapid prototyping tools for automatic code generation and communication busses can be problematic for this reason. This paper deals with possibility to use MATLAB/Simulink code generation for communication interfaces. Local Interconnect Network (LIN) interface was used for testing. Same principles can be used also for Controller Area Network (CAN) interface. Presented method can simplify using of communication buses in Simulink.
|
|
|
Odkrm plůdku lína obecného (Tinca tinca) s využitím obohacených nauplií žábronožek (r. Artemia)
BOŇKO, Dominik
Cílem pokusu bylo ověřit vliv obohacených nauplií žábronožek (r.\kur{(Artemia)}) ke zvýšení přežití raného plůdku lína obecného (\kur{(Tinca tinca)}) chovaného v laboratorních podmínkách při průměrné teplotě vody 25,8 °C. Celková délka pokusu byla 42 dní. K obohacování nauplií byly použity dva komerční přípravky na obohacování žábronožek od firmy Selco (Selco DHA a Selco Spresso). Plůdek byl touto dietou krmen ve dvou variantách (7 a 21 dní) s následných přechodem na suché startérové krmivo. Do pokusu byly rovněž zařazeny kontrolní skupiny krmené neobohacenými naplii žábronožky (rovněž po dobu 7 a 21 dnů). Přechod na startérové krmivo (Inicio Plus GR od firmy Biomar) byl proveden čtyřdenním co-feedingem, kdy se postupně snižoval podíl zkrmovaných nauplií. U skupin s přechodem z živé potravy na startérovou krmnou směs po 7 dnech odkrmu bylo dosaženo vyšší rychlosti růstu (13,41 %-d-1), průměrné individuální hmotnosti (142,74 +- 57,06 mg) a celkové délky (21,08 +- 3,27 mm), včetně vyšší variability dvou posledně uvedených parametrů. Současně bylo ale zaznamenáno nízké přežití plůdku (2,8 %). Vyprodukovaná biomasa byla nižší. U plůdku krmeného živou potravou prvních 21 dnů bylo dosaženo nižší rychlosti růstu (10,77 %-d-1), individuální hmotnosti (48,61 +- 18,13 mg) a celkové délky (16,05 +- 1,66 mm). Přežití plůdku bylo v tomto případě ale mnohem vyšší (25,1 %). Vyprodukovaná biomasa byla u plůdku krmeného živou potravou tři týdny téměř trojnásobně vyšší (219,3 g), než u plůdku krmeného živou potravou jeden týden (71,4 g). Možno konstatovat, že nebyl prokázán vliv obohacování nauplií žábronožky na růst plůdku lína. Avšak plůdek krmený jeden týden obohacenými nauplii dosáhl mírně vyššího přežití za celou dobu odchovu. Ve srovnání s kontrolou (3,3 %), bylo dosaženo při použití přípravku Selco Spresso přežití plůdku 3,7 %, resp. u Selco DHA to bylo 1,4 %. Dosažené výsledky mohly být částečně ovlivněny parazitárním onemocněním plůdku v průběhu odchovu.
|
|
|
Testování užitkovosti meziplemenných kříženců lína obecného.
HOMOLA, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení užitkových vlastností jako je růst, přežití a jateční výtěžnost u kříženců vybraných plemen lína obecného. V testu byli použiti kříženci těchto plemen lína; Vodňanské (V), Táborské (T), Maďarské (M) a Hlubocké (H), které sloužilo jako mateřské plemeno. Jako kontrola bylo použito plemeno zlatého lína.
|
|
|
Design of evaluation network for in-vehicle networking communication chips
Kupčík, Ondřej ; Kovář, Jan (oponent) ; Kolka, Zdeněk (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis was to design modules intended for testing and demonstration purposes of devices used in automotive industry. The demonstrated devices are the LIN transceiver NCV7420 and the hi-side octal driver AMIS-39101. Generally, the module design is focused on demonstration purpose of the devices, basic measurement possibilities and compact board size. The first part of this project describes general LIN bus parameters and measurements applicable to the LIN transceiver devices according to the LIN Conformance Test Specification. The second part collects information and parameters about chosen devices. A global schematic description follows and the PCB design is performed. In the next part, a firmware description used in a microcontroller is introduced. It provides LIN commands processing, octal driver control and basic monitoring functions. The last part describes host PC software created for comfortable board and network controlling. Complete schematic, PCB drawings, host PC command list and module photos are included in the appendix.
|
|
|
Vztahy mezi úrovní ploidie, velikostí genomu a velikostí buňky v sérii modelů ryb ploidní úrovně od 2n do 14n
BYTYUTSKYY, Dmytro
Ploidní úroveň diploidního a indukovaně triploidního lína obecného, Tinca tinca, byla ověřena průtokovou cytometrií s určením relativního obsahu DNA v jádrech erytrocytů barvených 4',6-diamidin-2-fenylindolem (DAPI). C-hodnota (haploidní obsah jaderné DNA; pgDNA.jádro-1) týchž jedinců byla stanovena analýzou obrazu pro denzitometrická měření buněčných jader v preparátech barevných Feulgenovou reakcí (FIAD) ve srovnání se standardem kura domácího (Gallus gallus domesticus; 1,25 pgDNA.jádro-1, P < 0,05) třemi postupy. Získány byly vysoce podobné průměrné C-hodnoty, potvrzující možnost využít krev lína jako standard v evropské rybniční akvakultuře pro určení ploidie a obsahu DNA u ryb. Obrazová cytometrie FIAD, průtoková cytometrie (FC) a konfokální laserová skenovací mikroskopie (CLSM) byly využity ke studiu vztahů mezi obsahem DNA (pgDNA.jádro-1), plochou jádra (?m2), objemem jádra (?m3) a 3-D strukturou jader erytrocytů v sérii ploidních modelů ryb: diploidů lína obecného (Tinca tinca) (2n), kostlína kubánského (Atractosteus tristoechus) (2n), triploidního lína obecného (3n), evolučně tetraploidního jesetera malého (Acipenser ruthenus) a j. hvězdnatého (A. stellatus) (4n), evolučně oktaploidního j. sibiřského (A. baerii) a j. ruského (A. gueldenstaedtii) (8n), spontánních triploidů j. sibiřského a j. ruského vykazujjících evoluční dodekaploidii (12n), evolučně dodekaploidního j. krátkorypého (A. brevirostrum), a experimentálně získaných jeseteřích hybridů, kteří byli tetraploidní, hexaploidní (6n), heptaploidní (7n), oktaploidní, dekaploidní (10n), dodekaploidní a/nebo tetradekaploidní (14n). Standardy použitýmí pro FIAD byly krevní nátěry kura domácího (obsah 2,5 pgDNA.jádro-1), diploidní a indukovaně triploidní lín obecný (2,04 a 3,1 pgDNA.jádro-1). Všechny ploidní úrovně byly nejprve ověřeny pomocí FCM. Nárůst ploidní úrovně byl doprovázen zvětšením jádra a zvýšením počtu zploštělých eliptických jader se zvětšeným příčným průměrem. Objem (Vvoxel) jádra erytrocytu jako suma voxelů počítaná u živých buněk se jeví jako přesnější hodnota než objem (Vaxis) vypočtený z měření dlouhé a krátké osy jádra, zvláště u vyšších a lichých ploidních úrovní. Údaje o absolutním a relativním obsahu DNA byly v souladu s dříve publikovanými zprávami. Druhy téže ploidní úrovně, jakkoli se lišící obsahem DNA, vykazovaly podobnou plochu jádra erytrocytu, jak lze ukázat na A. ruthenus a A. stellatus (19,27 a 19,79 ?m2 při průměrném absolutním obsahu 3,72 a 4,68 pgDNA.jádro-1) a podobný objem jádra erytrocytu, jak lze ukázat na A. ruthenus a hybridu A. ruthenus x H. huso (48,3 a 48,9 ?m3 při průměrném absolutním obsahu 3,74 a 3,10 pg DNA. jádro -1). Podobné vztahy byly shledány u ploidních úrovní 6n, 8n, 10n, 12n. Nárůst 0,46 - 1,58 pgDNA v obsahu DNA jader erytrocytů neměl vliv na změnu plochy jádra. Se zvyšující se ploidní úrovní bylo shledáno, že koncentrace DNA (pgDNA na 1 ?m3 objemu jádra erytrocytu) a poměr povrchu jádra k jeho objemu se nezvětšují lineárně. Jaderná DNA je s nárůstem ploidní úrovně stále více kondenzována. Získané výsledky odvozují vlastnosti celých buněk a částečně i jader buněk řady různých ploidních druhů ryb a potvrzují hypotézy o nukleotipickém vztahu velikosti buněk a jejich jader ve vztahu k velikosti genomu a stejně tak taxonomické pozici jeseterů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.